Když jsme viděly Elišku (37) v jejím novém představení (a taky jak po něm odběhla kojit), došlo nám, že přesně takovou ženu chceme v Mothermood mít. Vedle toho, že je jako většina matek hodně pružná a ohebná v realitě všedních dní, dosahuje této charakteristiky i ve fyzické rovině. Na svou kariéru uznávané akrobatky po dvou porodech úspěšně navázala a vy jste ji letos v létě mohli vidět na Letní Letné v představení Fish Eye. Eliška v něm odkazuje na umírající korály. V doprovodném textu ale přináší naději – korály totiž pozitivně reagují na specifické zvukové nahrávky. Představení se odehrává ve velkém akváriu, které jsme tentokrát pro fotografování pojaly jako její „doma“.

Jaká byla realita vs představy o mateřství?

Mě asi někteří předem dostatečně vyděsili, protože jsem čekala, že budu možná muset seknout s prací, což nakonec nebylo nutné. Věřila jsem ale, že miminka přes den třeba dvě hodiny v kuse spí a matka má klid na svoje věci. To se tedy moc nenaplnilo.  Naše děti přes den nikdy moc nespaly. Rozhodně ne v kuse.

Tvůj obor je specifický, jak dlouho ti po porodu trvalo dostat se zpět do kondice? A jak jsi to prožívala, cítila jsi nějaký tlak nebo jsi měla podporu a máš na tu dobu hezké vzpomínky?

Já měla ještě před otěhotněním v kalendáři jeden termín hraní, který nakonec vycházel dva měsíce po porodu. Nevěděla jsem, jestli to zvládnu. Moje máma mi ale řekla, že to bude asi v pohodě, tak jsem představení nezrušila. Začala jsem trénovat pět týdnů po porodu. První trénink byl fakt peklo, ale pak to šlo rychle nahoru, přestože jsem v sále strávila pokaždé asi čtyři hodiny, z čehož jsem skoro tři prokojila. Představení proběhlo nakonec dobře, choreografii jsem si jen ve dvou momentech trochu zjedodušila.

Jak se ti daří kloubit péči o děti a práci? Máš kolem dětí a domácnosti nějakou (placenou?) pomoc?

Nějak se mi to celkem daří, ale je to vyčerpávající. Špatně odhaduju, kolik té práce vzít, kolik ještě zvládnu a co už by bylo moc. Je to neustálá organizace kdo kdy kam s kým s čím a jak… Nemůžu si ale úplně stěžovat, protože partner se podílí celkem dost. Má flexibilní práci, což se v tomhle ukazuje jako velká výhoda. Na některých projektech se mnou však spolupracuje a to pak může být problém. Máme hlídací babičky, ale když zrovna nemůžou, řešíme to právě placeným hlídáním. Máme na to výbornou slečnu.

Jakou nejlepší a nejhorší radu jsi dostala ohledně mateřství?

Lektorka kurzu masáže miminek říkala: dítě přichází do vašeho života, ne vy do jeho. S tím jsem se velmi ztotožnila. Nejhorší rada mě asi ani žádná nenapadá, asi každá nevyžádaná, hlavně od cizích lidí na ulici. Třeba: dejte mu čepici, vždyť je zima!

Co by podle tebe matkám pomohlo, aby se jim dobře fungovalo v dnešní době?

Více zkrácených pracovních úvazků, podnikové školky a určitě více veřejných toalet, hlavně u dětských hřišť. 🙂 Mě teda dokáže rozladit každý druhý přesun s dětma po Praze MHD. Polovina lidí neví, že prostory pro kočárky v tramvaji jsou jen u prvních a třetích dveří v nízkopodlažních vozech a u posledních dveří v těch starých vozech. Někdy se tam člověk musí dost probojovat. Další věc je automobilový provoz ve velkých městech. Těžko se hledají trasy, kde může člověk v klidu jít a nechytat neustále děti, aby neskočily pod auto. To je spíš všeobecný problém, ale nikdy mi to tolik nevadilo, jako teď s dětmi.

Jak tě mateřství obohatilo v tvé práci?

Děti jsou dost kreativní tvorové, ta jejich logika je prostě neomylná, což mě často inspiruje v mojí práci. Zároveň od té doby, co mám děti, se z tý práce tak nestresuju. Ne, že by mi začala připadat míň důležitá, ale když se něco pracovně úplně nepovede, tak to zas tolik neprožívám, hlavně že jsou všichni zdraví.

Děkujeme za rozhovor.

Je povoleno smát se
i brečet. Jsme
jeden tým.


Mothermood – feel like you need…